Budím se už okolo páté, ale ještě chvíli si užívám čisté postele a vycházím až po sedmé. Vyšlápnu si pár výškových metrů směr Děčínský Sněžník. Tady se zdržím neplánovaně dlouho a obcházím všechny možné výhledy.
Opráším svou angličtinu s německými cyklistou, potkám dva stezkaře co jdou kousek v protisměru a cíleně vynechám rozhlednu. Kolena mi nějak nedávají sestupy po schodech a výhledy to byly skvělé i tak.
Přichází první náročnější sestup, vůbec si nejsem jistá kam, jak šlapat s tím nákladem na zádech.
Projdu březovým lesem a po zelené směr Maxičky. Trochu naivně jsem doufala v kafe. Na výběr mám turka nebo rozpustné, volím vodu a jdu na sestup k Čertově vodě. Stěžovala jsem si prve na náročný sestup? Tohle bylo ještě horší.
V Dolním Žlebu oslavím konec druhé etapy kávou a salátem. Na přívozu již tradičně potkám (slovy převozníka) cyklisty v náladě a jde se na dohánění výškových metrů. Vylezu k vyhlídce Belvedere. Přes Labskou Stráň do Arnoltic, kde si na chvíli sednu na fantu a nanuk. Jsem úplně uvařená tak mi to dodá trochu energie.
Jsem rozhodnuta dojít na Mezní Louku, musím trochu zrychlit. Seběhnu do Hřenska, výběhu z Hřenska, vynechám Pravčickou bránu (ani jsem tam nechtěla, nemám ráda turisticky exponovaná místa) a pokračuji po žluté. Pomalu zapadá sluníčko a nikde nikdo, je lehce chladněji a docela si to tu užívám.
Vezmu to zkratkou před Meznou a okolo osmé dorazím do restaurace Horní Mezná. Dám si šišky s mákem a švestkama a můj oblíbený mátový čajík. Je mi vedro, ale mám absťak po svých čajíkách a tady mají moji oblíbenou značku Sonnentor.
Po deváté začínám stavět stan v zavřeném kempu a doufám, že mě nikdo nevyhodí. Jsem úplně hotová tak ani nezvládnu dát příspěvek na instagram a jdu spát..
Najito 42 km
Vyjito 981 m
Sejito 1135 m
Můra z lesa 
Napsat komentář