Moc toho opět nenaspím, v pokoji jsou okna do silnice a budí mě auta. Ráno mám dost krizi a vážně přemýšlím o další pauze. Nějak to ze sebe sesypu, dám si odpočinkové dopoledne a vyrážím až okolo jedenácté.
Cestou nakoupím nějaké jídlo, hlavně ovoce. Jsem rozhodnuta dát si lehký, pomalý den. Po chvíli chůze mě chytá migréna. Na pokoji byl takový ten smrad do zásuvky a já ho vyndala až ráno, možná je to z toho. Zjišťuji jestli bych měla kde přespat pod střechou, cíl je dnes tedy Vilémov. Tam mám i v Z boxu balíček s jídlem.
Cestou k rozhledně Tanečnice pojídám borůvky a vzhledem k dnešní krátké trase na ni vylezu. Stálo to za to, výhledy jsou nádherné. Cesta dolů od rozhledny je však opět výživná, rozježděná od lesní techniky.
Projdu kolem nádraží, pár vybydlených a rozpadlých budov. V noci bych tu sama rozhodně nešla. Dojdu si nalít léčivý pramen, dneska by se opravdu hodil.
Vyzvednu jídlo z domova hurá pod střechu, do postele. Paní mi po telefonu slibovala klidný pokoj, okna má však opět do silnice. Volím tedy raději menší s koupelnou přes chodbu, ale auta tu jsou slyšet méně.
Hlava mě bolet přestane, ale udělá se mi neskutečně zle a netuším jak dlouho trávím v obětí se záchodem ani kolikrát jsem zvracela. Ani nezvládnu tradiční večerní hovor s manželem..
Tenhle den byl za trest a doufám, že jsem si ty špatnosti na chvíli vybrala.
Najito 16 km, ze Stezky bude tak polovina
Vyjito 279 m
Sejito 334 m
+ netuším kolik cest na záchod
Můra z lesa 
Napsat komentář