Konečně jsem se vyspala! Penzion Relax dostál svého jména(: Na pokoji si udělám snídani a před devátou vyrážím. Nedaří se mi rozchodit a vážně přemýšlím o tom to dnes zabalit..
Hned na začátek si dám lehké stoupání k osadě Jedlová a větší stoupání po asfaltu z Jedlové. U prvního přístřešku si musíme dát pauzu. Do telefonu si taťkovi stěžuju, že mě to vůbec nebaví, nechodí a nebudu si mít kde dát kafe. Potom zkontroluji mapy a netuším jak, ale přehlédla jsem restauci pod rozhlednou. Hned se mi jde lépe.
Vylezu sjezdovku, lehce po vrstevnici a další stoupání a jsem na Jedlové. V restauraci nechám batoh a jdu na rozhlednu. Pokochám se výhledy, ale už se těším na kafíčko dolů. Naštěstí bylo dobré a dost mi to zlepšilo náladu. Dám si tu nakonec i oběd.
Po červené slezu dolů a nahoru na Tolštejn. Pokochám se výhledy a nedá mi to, v restauraci tu mají také presso. Sice ne tak dobré jako prve, ale pitelné. Dám si tu nabíjet mobil a trochu doufám, že se přeženou mraky co na mne míří.
Mraky se loudají na západě tak balím batoh a jde se. Slezu dolů k zastávce, cestou potkávám stezkařku s kočárkem, jdou v protisměru. Obě utíkáme dešti tak si ani moc nepopovídáme. Pokračuji po zelené, u odbočky na Konopáč koukám na meteoradar a raději zrychlím. Míjím všechny odbočky a sprintuji do přístřešku Stožecké sedlo. Bouřka se slyšet slušně, déšť příjde nakonec až po čtvrt hodině. Ale takový, že jsem ráda pod střechou.
Přidá se tu ke mne jeden turista tak možná hodinu čekáme a povídáme si než přestane pršet. Po dešti pokračuji dále, stezka vede nahoru po modré, ale ta teď vypadá spíše jako potok. Volím tedy raději asfalt a suché nohy. Po chvíli začne svítit, začíná mi být líto, že jsem nešla na výhledy, ale vracet se už nebudu.
Přemýšlím o dnešním spaní, nechce se mi spát v mokru, ale nejbližší ubytování je buď moc blízko nebo daleko. Po chvíli dumání volím to bližší a tuhle moji etapu na Stezce nazývám narozeninový výlet.
Výjdu na Luž, cestou vypotím tak kýbl potu a vylezu na druhou dnešní rozhlednu (pokud počítáte Tolštejn tak třetí). Cestou dolů se málem počůrám, není tu v lese kam se schovat a proti jde hodně turistů. Naštěstí to doběhnu za rozcestí Pod Luží, uf.
Už jen pár metrů k ubytování a jsem pod střechou. Po deseti minutách se spustí další slejvák, zase asi hodinu. Nechápu jak jsem tomu dešti dneska tak krásně utekla. Na pokoji dobu řeším nějaké věci po telefonu s mamkou, jsem pro rodiče počítačová poradna(:
Konečně sprcha, večeře a postel..
Trochu mám v hlavě problém s chozením tak málo za den a častým spaním po penzionech. Ale tak nějak mi to vyšlo a příště mi to snad půjde lépe.. Prostě narozeninový výlet(: Hlavně, že dnes mě to i bavilo a nebylo to chození „za trest“ jako včera.
Dnes čísla orientačně, párkrát jsem si zapomněla odpauznout hodinky(:
Najito 25 km
Vyjito 780 m
Sejito 550 m
Můra z lesa 
Napsat komentář