Jak já bych chtěla umět spát ve stanu.. Spala jsem dohromady maximálně dvě hodiny. Před půlnocí si dám i rychlý infarkt kdy kousek ode mne nějaké zvíře potřebuje něco posdílet s okolím.
V pět hodin přemýšlím, že už vstanu, ale jsem díky nespánku hotová skoro stejně jak večer tak ještě alespoň odpočívám. Před sedmou jsem už na cestě, po chvíli doplňuji vodu ze studánky. Přišla akorát vhod. Konečně chytám signál a při hovoru s mužem mě úplně okouzlí pohled na Mariánskohorské boudy, krásné místo.
Projdu protrženou přehradu a hurá na první dnešní výstupy a sestupy.
Na vyhlídce na Souš (kterou přes stromy není vidět, ale místo hezké) dám rychlou svačící pauzu.
Po žluté jdu dál směr Jizerka, ten první pohled na ni, kdy jsem vylezla z lesa byl nádherný. Ten asfalt do kopečka se mi jde snadno jak se tu kochám.
V Jizerce si dám tradiční kafíčko (nic moc) a jde se na Bukovec. Takovéhle cesty k vyhlídkám bych brala častěji.
Cestou dolů telefonuji s rodiči a zjišťuji, že tu před dvěma lety byli ubytování tak posdílíme jak je to tu nádherné.
Zahýbám na červenou, dojde mi, že jsem úplně zapomněla dát schnout stan. Dneska jsem tam díky kondenzaci a blbému výběru místa (úplně se mi nevešel mezi strom a kámen) měla extrémně mokro. Najdu sezení na sluníčko, stan uschne, já se trochu připeču a jde se podél Jizery směr dnešní cíl Harrachov.
Za lávkou Hoftík potkávám slečnu s psíkem o které jsem myslela, že jsme se potkali už prve (vlastně teda ani nevím jestli ano nebo ne 🙂 a jdeme spolu až do Harrachova.
Od rozcestí u Diany pokračuji směr hotel. Je lehce po třetí tak si dám rychlou sprchu, vyperu oblečení a ráda bych šla do bazénu, co je v ceně. Jenže jsem si lehla do postele a zjistila, že jsem unavenější než tuším. Po menším odpočinku si dojdu alespoň na jídlo a rychle zpět odpočívat…
Najito 25,8 km
Vyjito 617 m
Sejito 793 m
Můra z lesa 
Napsat komentář