Do 11 dnes čekám pod střechou něž přestane pršet. Po žluté se vrátím na Stezku, k rozcestí u hranic s Polskem a dám se po zelené zpátky do Česka.

V České Čermné potkám dvě stezkařky co mají svou premiéru. Jdou na mě moc pomalu, po chvíli jim utíkám.

Po žluté až do Nového Hrádku, kde si dám oběd. Cestu sem si užívám, stejně mám nejraději obyčejné české lesy bez kamenných nesmyslů.

Po červené k rozhledně Šibeník, kde se na chvíli schovám pod střechou něž se přežene mini přeháňka. Samotnou rozhlednu vynechávám, pravý kotník nepřestává zlobit.
Pokračuji rovně až se před hranicemi napojím na žlutou. Zde potkám nějaké výletníky tak rychle prohodíme pár slov.

Spěchám do Taszowa kde doufám v nějaký úkryt před tím co sem blíží.
Mám štěstí, místní kaplička je otevřena. Vypadá to, že tu strávím hodinu. Z té jsou nakonec hodiny dvě a nevypadá to, že přestane pršet. Je i dost velká bouřka. Jsem z toho trochu nesvá a neplánovaně nacházím ubytování v Olešnici kam to mám 3km.
Vyrážím tedy vstříc vodě. Jen co vylezu ven, zastaví u mne polské auto a pravděpodobně se pán (s paní) ptá kam jdu. Říkám Olešnice a asi mi nabízí přiblížení. Jsem z toho tak v šoku, že s díky odmítám.
Nemám já štěstí? Před deštěm doběhnu akorát pod střechu a jen co vylezu, je mi nabídnut odvoz. Okolo 7 dobíhám úplně mokrá do ubytka. Samozřejmě, že jen co vylezám ze sprchy přestává pršet. Chvíli je i vidět sluníčko.
Těšila jsem se dnes do stanu a je mi líto, že jsem to zase až moc „vymyslela“. Nadruhou stranu mi je jasné, že kdybych šla spát do stanu prší ještě teď..
🐾 21 km
⬆️ 622 m
⬇️ 378 m
Napsat komentář