Můra z lesa

Tradičně toho ve stanu moc nenaspím a v pět jsem definitivně vzhůru. Od půl sedmé pokračujeme v cestě, dáme si včera vynechané kolečko kolem veverek, koček a velbloudů.

Vrátíme se k původnímu rozcestí a po žluté dále. K rozcestí U Zabitého mi zase podklouzne noha a hnu si ještě víc s pravým kotníkem co mě několikátý den bolí. Naštěstí to rozchodím a dolů už dojdu tradičně po nohách.

Nabereme vodu, dojdeme do Machovské Lhoty kde si dám chvíli pauzu s místní číčou. Po žluté si dáme výstup (tenhle byl zase výživný) k modré, kde si sním poslední jablko.
Skrz Polsko před Závrchy, tady se rozloučíme a každý jdeme svou cestou. Já dolů po žluté.
V lese v protisměru potkám skupinku tři lidí, holčina jde v kuse z východu. Zdravím!(:
Ve Žďarkách si dám povinnou pauzu u dvou koček a poté i na lavičce. Z rosy mám zase úplně mokré boty a ponožky, převlíkám do suchého. Slyším zvuk hůlek..
A blíží se ke mě opět Tomáš s kterým jsme se prve rozloučili. Prý mu někam utekla jeho červená trasa:) Jdeme tedy opět spolu směr Velké Poříčí. Po nekonečně dlouhém asfaltu. Je vedro a vůbec to není příjemné.
Zastavíme v Kiosku na Letišti na rychlé osvěžení. Ve městě jdeme do první restaurace, konečně si dám kafe a zázvorovou limonádu o které už od včera mluvíme. Jídlo vynechám, je tu plno a prý by to trvalo dlouho.
Oboje vše nadšeně vypiju a rozloučíme se podruhé, tentokrát už definitivně.
Jdu okolo obchodu, jablka a banány tu mají pěkné ošklivé tak beru jen kapsičky.
Opět šlapu oblíbený asfalt po cyklostezce, dám si pauzu v přístřešku a přemýšlím o ubytování pod střechou. Sprcha a spánek by dnes bodly. Nacházím kousek od Stezky a mířím tam. Ta ledová sprcha je dnes extra příjemná. Jen budu muset návštívit nějaké místo s pračkou, to propocené oblečení smrdí už i po přemáchnutí v umyvadle. (:

🐾 30 km
⬆️ 499 m
⬇️ 901 m