Budím se už okolo páté. Přemýšlím, zda vynechat snídani a vyrazit. Nakonec počkám až do snídaně, která za to vůbec nestála. I to kafe měli hnusné. Ale tu zimu v noci jsem si tu užila a vyspala se docela hezky.
Na cestu vyrážím okolo deváté. Hned na zahřátí je tu výstup pod Malý Šišák. Zase „příjemná“ cesta po kamenech. Dál po červené si užívám výhledy na dvě polská jezera a Sněžku.
Po žluté (tady ta nádhera vůbec nejde popsat) dojdu na Luční boudu kde napravím snídani vynikajícím koláčkem a pitelným kafem.
Po modré projdu srkz Úpské rašeliniště až na rozcestí Pod Sněžkou kde si připadám jak na Václaváku. Během výstupu nahoru jsem vděčná za své plíce vycvičené během, jinak bych se nejspíš přidala k ostatním co pár metrů dělali pauzy.
Na vrcholu to rychle projdu, vzhledem k množství lidí zavrhnu posílání pohledů a po červené z druhé strany dolů. Je tady minimálně o čtvrtinu méně lidí a o polovinu menší náklon takže se mi jde lépe.
Doklopítám na Svorovou horu, kolem Jelenky k k rozcestí Soví sedlo. Dám si tu rychlou pauzu, jsem nějaká unavená a z dopoledne lehce připečená. Ale je to tu stále nádherné:)
Cestu do Horní Malé Úpy jdu úplně sama a po rovném asfaltu. Příjemná změna. Využiji hned první možnost ke koupi pití. Mám docela žízeň, trochu jsem si zapomněla hlídat množství vody.
Kousek za Úpou potkám skupinku lidí ke kterým se i nakonec přidám. Výjdeme na Lysečinskou horu, dalšími zajímavými terény dolů až na rozcestí s červenou. Já mířím do ubytování v Horních Albeřicích a oni na druhou stranu. Děkuji za milou společnost!
Po silnici dojdu do ubytka, dám si tradiční rituál (sprcha, vyprat, jídlo :). A odpočívat..
Krkonoše jsou nádherné, ale dnes jsem nějak unavená.
Najito 27,8 km
Vyjito 812 m
Sejito 1268 m
Můra z lesa 
Napsat komentář