Že bych se učila spát ve stanu? Dnes to celkem šlo. Vyrážím lehce před sedmou. Hned na začátku nabírám vodu u pramene Lipovského potoka. A jde se na první dnešní výstup, na Klepáč. Zde si dám snídani, vylezu na rozhlednu.
Po červené na Hleďsebe, dolů do sedla Puchača a opět nahoru na Hraniční skály.
Stále po kamenech až na Králický Sněžník, poslední metry výstupu si náležitě užívám. Dám si tu rychlou sváču, vylezu na rozhlednu a jde se dolů.
Cestou mrknu na sochu slůněte.
Po zelené až do Kladského sedla, cestu zvládám jen díky myšlence na kafe. Sestupy jsou tu místy ne úplně kamarádské k mým bolavým nohám.
Nevím jak, ale podařilo se mi tam dojít. Před cílem mě dohání dva kluci, jdou také Jeseníky tak sedáme ke stolu spolu. Neodolám a dávám si zde i borůvkové knedlíky, jsou lepší než na Labské boudě, ale zvládám jen dva ze tří (teď když to píšu tak bych si ten třetí dala hned:).
Opět ve společnosti vyrážím dále. Výstup na Mlžný vrch si opět užívám, plíce jsem asi zapomněla dole.
Po červené dojdeme až na Paprsek a dáme zaslouženou pauzu. Po odpočinku po červené až k luxusnímu přístřešku Císařova lovecká bouda. Na spánek je ještě brzy a pokračujeme pomalým výstupem na rozcestí Smrk. Tady kluci dobu řeší kde budou spát, mě je to jedno, jen když budu mít místo na stan. Kolemjdoucí paní zmíní přístřešek dál po žluté, prý je hezký.
Vydáme se tedy tam. Přístřešek bych tedy nazvala jinak, ale nevadí. Já mám stan a kluci plachtu.
V noci nás čeká déšť tak postavíme střechy a jde se spát..
🐾 35,3 km
⬆️ 1392 m
⬇️ 1255 m
Můra z lesa 
Napsat komentář