Podařilo se mi i trochu vyspat, hurá. Nohy jsou na tom lépe než jsem doufala. Jsem rozhodnuta to dnes alespoň zkusit. Dám si lehčí den s výstupem na Lysou Horu.. Ano vím jak to zní(: Užívám si pomalé dopoledne na pokoji a vyrážím lehce před jedenáctou.
Pomalým tempem se sunu nahoru, co nejvíce pauz. Překvapivě mi to jde, na lehce klesajícím úseku si dávám jablíčko od snídaně.
Za rozcestím Pod Čuplem potkávám kluky z prvního dne, chvíli se s nimi zdržím. Překvapí mne, že moje pomalé tempo je na ně rychlé a po chvíli jim utíkám (=sunu se do toho fuj kopce o trochu rychleji).
Nahoře si dám kafíčko, což byla moje motivace celý výstup. Zaberu si poslední stůl ve stínu, přijdou za mnou tři páni zda si můžou sednout. Je mi blbé je poslat na sluníčko čehož poté lituji. Nebyli nepříjemní, jen jsem zrovna neměla socialní náladu. Dám si tu ješte smažák, posedím a dojdou mi vnitřní důvody proč odkládat sestup. Toho jsem se bála víc než výstupu.
Sestup beru pomalu, kotníky to zatím jakž takž zvládájí. Na první louce si dávám pauzu, chvíli se tu i natáhnu. Dnes bych chtěla spát ve stanu, ale nejsem si jistá zda mi na to zbývá psychická síla. Zkouším volat na hotel, tam prý nikdo není.
Jdu tedy dál. Ty místní louky, pastviny jsou krásné. Konečně mám pocit, že jsem na horách. Doteď se mi zdálo, že jen chodím nahoru a dolu. Někde v lese přede mnou slyším štěkat psa a někoho křičet „držte si ho“ a ješte něco. Chvíli raději stojím a čekám, co bude. Na psychickem klidu mi to moc nepřidá.
Najdu si další možnost spaní pod střechou, tady uspěji. Mám tedy cíl Horská chata Sulov.
Dojdu sem někdy po šesté. Trochu se stydím, že spím pořád pod střechou, ale když ta možnost je.. Navíc netuším jak moc bych byla schopná chůze bez odpočinkových studených sprch. Odložím si tu moji oblíbenou větu- Hike your own hike.
🐾 20 km
⬆️ 1063 m
⬇️ 724 m
Můra z lesa 
Napsat komentář