Dnes vyrážím konečně i před osmou, výhoda ubytování bez snídaně. Hned na začátku lesa potkávám probouzející se skupinku asi pěti spacáků. Takový krásný důlek si našli, závidím(:
K rozcestí Malý Polom se stále střídá nahoru a dolů. Místy jsou hezké výhledy.
Za rozcestím mám v plánu malou pauzičku a opět potkávám kluky z prvního dne. Chvíli pokecáme a uteču jim napřed.
Už od včera mě bolí v krku (nechtěla jsem to psát ať to nevypadá, že si pořád stěžuju) a vůbec se necítím úplně ok. Tenhle příspěvek píšu den zpětně. Přijde mi, jak kdybych to šla jak náměsíčná a úplně si ten den nevybavuji. Ale zase mi není tak zle aby se mi chtělo domů. Zkusím to v té hlavě nějak vyhrabat a zpět k jednačtyřicátému dnu(:
Za rozcestím Čuboňov si připadám spíš jak v nějakém parčíku. Celý den se těším na Muřinkový vrch, ale spát bych tu asi nechtěla. Tuším, že to tu bude hodně oblíbené místo.
Dále je opět moje oblíbené prudké stoupání, po kamenech a suché, prašné hlíně. Nějak se dohrabu až na Velký Polom.
Svítí sluníčko, je vedro a úplně si to tu neužívám. Opět mě pohání jen myšlenka na kávu.
Spadnu tedy o sto výškových metrů níže, do Kamenné chaty. Dám si mé oblíbené stezka kombo- presso a fanta. I jídlo.
Chvíli ještě posedím a jde se. Hned za chatou mě naprosto okouzlí výhledy. Možná to bylo i tou chvílí, ale zatím nejhezčí z celých Beskyd.
Minu chatu Skalka, přemýšlela jsem o další pauze, ale je tu na mě nějak hlasito. A přichází hodně bolavý sestup do Mostů u Jablunkova (vážně to není Jablůňkov jak jsem si doteď myslela?).
Vyhlédla jsem si tu na mapách kavárnu.. Proč jsem si naivně myslela, že když se to jmenuje kavárna bude tu dobré kafe?! Ale alespoň mě překvapilo cenou, 35 Kč. Kofein se mi na nadcházející výstup bude hodit.
Docela se mi daří i nešnečím tempem, ale beztak mě dohání stezkař. Máme stejné batohy tak se hned dáváme do řeči. Máme dnes stejnou cestu tak po delší době ťapu ve slečnosti. Na rozcestí Na Dílku chvíli posedíme. Pokračujeme dále po zelené směr nejvýchodnější bod České republiky. Cestou tam se otevírají nádherné výhledy. V Polsku prší a potkáme i dvě duhy.
Před půl šestou jsme v cíli, sedáme na lavičku. Po chvíli mi dojde, že jsem vlastně došla celou severní část Stezky..
Z posledních sil dojdu ještě dva kilometry na dnes zasloužený hotel.
🐾 36 km
⬆️ 944 m
⬇️ 1375 m
Můra z lesa 
Napsat komentář